Ondřej Houdek (asker) Oct 15, 2016:

Děkuji všem za pomoc!

Ondřej Houdek (asker) Oct 15, 2016:

Souhlasím s tím, že se de facto jedná o prohlášení/záruky stran. Efekt je stejný, reálně to nebude mít dopad žádný. Rozhodující je stejně anglické znění.

Zuzka Benesova Oct 12, 2016:

Ok, plus mínus, však jsem to psala hned včera. České právo by pak asi řeklo podstatná okolnost (http://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/hlavni-duvod... Přesto bych raději na ten anglosaský institut misrepresentation odkázala, mají to upravené složitěji se mi zdá. Ale opakuju se...

Petr Kedzior Oct 12, 2016:

Jak to, že nemá obdobu? Je to v podstatě koncept „uvedení v omyl“ jako vada právního jednání, která má za následek jeho neplatnost, viz § 583 NOZ...

Zuzka Benesova Oct 12, 2016:

Jak říkám, já bych to řešila upozorněním, že se odkazuje na misrepresentation, je to docela složitý koncept, který u nás nemá obdobu, poškozená strana taky může zvolit žalobu v rámci tort law. Odkázala bych na misrepresentation, odtud už si to právník může podle potřeby přebrat sám.

Petr Kedzior Oct 12, 2016:

No, právě bych řekl, že právníkovi by z toho mělo být jasné, že to je něco, co si sdělili před uzavřením smlouvy a obě strany berou na vědomí, že to je pro uzavření smlouvy podstatné, a pokud to druhá strana nedodrží, lze se domáhat neplatnosti smlouvy.

U podstatného podnětu o tom pochybuji, ale to je můj pohled, možná se pletu.

Zuzka Benesova Oct 12, 2016:

Petře, máte pravdu, nenapoví, ale to ani Vaše poslední formulace, proti které vůbec nic nemám. Jen jsem chtěla upozornit, že by podle mého názoru nebylo vhodné přeložit to něčím, u čeho se čeký právník nepozastaví a bude se domnívat, že jde o něco, co zná z českého práva. Osobně bych udělala poznámku, nebo na to klienta jinak upozornila, ta možnost odstoupení mi přijde potenciálně podstatná. On si sice český právník obecně je vědom, že se český systém a ten jejich systém nekryjí, ale konkrétní odlišnosti má poučený překladatel šanci vidět dřív, a pokud vidí, má na to podle mě upozornit.

Petr Kedzior Oct 12, 2016:

Mimochodem podstatné ujednání ≠ condition

podle mého názoru.

Petr Kedzior Oct 12, 2016:

Zuzko ano, je to odkaz na právní jednání před vznikem smlouvy, které smluvní strany považují za podstatné a rozhodly se to písemně vyjádřit ve smlouvě. Takže abych vyhověl vaší námitce, i když se s ní plně neztotožňuji, navrhuji toto:

Ujednání o řešení sporů představuje pro strany uzavírající tuto smlouvu podstatnou náležitost právního jednání před uzavřením této smlouvy.

I když se samozřejmě jedná o common law, stejně bych se držel zavedené právní terminologie, i když může být v konkrétním případě upravena jinak, ale s tím se počítá, jinak bychom ani nemohli překládat třeba typy obchodních korporací nebo jejich orgánů atd. Pojem „podstatný podnět“ asi ani právníkovi nenapoví, o co by mohlo jít.

Zuzka Benesova Oct 12, 2016:

Petře, ano, to je situace v českém právu. Nicméně předpokládám, že smlouva odkazuje na některý ze systému common law, a tam jsou podstatné náležitosti pevně dané. Co je a není podstatné ujednání - condition, so mohou strany domluvit i v common law. Taky to má potom důsledky pro možnosti, jak smlouvu ukončit. Ale pořád to neodpovídá termínu inducement :) Ten totiž v samotné smlouvě vůbec být nemusí, může stát úplně mimo smlouvu (i když v tomto případě to zapsali, aby nebyla mýlka a aby právě bylo jasné, že když to někdo nebude chtít dodržet, tak má druhý nárok na odstoupení, imho).

Zuzka Benesova Oct 12, 2016:

Martine, to že může, ale nemusí být součástí smlouvy, se týká celého institutu misrepresentation. To je prostě nepravdivé tvrzení, které stranu přiměje (induces) uzavřít smlouvu. Když pak zjistí, že jí protistrana lhala, má na základě Misrepresentation Act právo od smlouvy odstoupit, bez ohledu na to, zda to tvrzení strany zapsaly do smlouvy nebo ne. Já vím, že to nejspíš nebude mít žádný praktický dopad, ale mohlo by. Jde právě o to, že ta uvedená věta říká, že pokud se pak bude někdo cukat a bude chtít spor řešit jinak, má druhá strana právo na odstoupení, což je docela velká darda.

Petr Kedzior Oct 12, 2016:

Zuzko tak tomu bylo dřív, to máte pravdu, ale podle NOZ je to už trochu jinak...

Smlouvu zákon přímo nedefinuje. Její vymezení, jakožto projevu vůle stran „zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy“ najdeme v § 1724 NOZ. Stranám je ponechána volnost co do určení obsahu smlouvy, a to i ve vztahu k určení, které náležitosti smlouvy budou považovat za podstatné, a které nikoliv. To jim umožní uzavřít smlouvu platně i tehdy, nedohodly-li se o určité náležitosti vyžadované podle úpravy toho kterého smluvního typu. Dosavadní úprava požaduje pro uzavření smlouvy dohodu o podstatných náležitostech, v případě inominátní smlouvy pak alespoň dohodu o předmětu závazku.

Čili už není podstatná náležitost jen to, co je uvedeno v zákoně, ale to, na čem se smluvní strany shodnou jako na něčem, bez čeho by smlouvu neuzavřely...

Zuzka Benesova Oct 12, 2016:

Podstatné ujednání má ale zas ekvivalent v termínu condition (vs. warranty). V české smlouvě na to narazit nemůžete, protože to české závazkové právo nezná. Domnívám se, že není vhodné překládat prvek common law, který u nás neexistuje (inducement), českým termínem, který bude českému právníkovi povědomý, protože odkazuje, na něco, co u nás existuje, ale označuje něco jiného než anglický termín. To je zavádějící.

Zuzka Benesova Oct 12, 2016:

Podstatná náležitost je něco jiného. To je prvek smlouvy stanovený právem dané země, bez kterého smlouva prostě není platná, a to bez ohledu na vůli stran. Podstatné náležitosti jsou přitom v common law poněkud odlišné než v našem právu, patří mezi ně například consideration, protiplnění, a nelze tedy uzavřít bezúplatnou smlouvu. Google: elements of contract.
Inducement naopak na vůli stran výslovně odkazuje, je to něco, co stranu nebo obě strany přimělo smlouvu uzavřít, takové lákadlo, dejme tomu když řeknete, že auto má najeto jen XX kilometrů. Jde přitom, jak už jsem psala, o jeden ze znaků tzv. misrepresentation - tedy nepravdivého trvzení, které stranu přimělo k uzavření smlouvy. Bez ohledu na to, zda je toto tvrzení začleněno do smlouvy, nebo bylo jen uvedeno třeba ústně před jejím uzavřením, může být důvodem k odstoupení od smlouvy. Viz anglický Misrepresentation Act 1967.
https://en.wikipedia.org/wiki/Misrepresentation_in_English_l...
http://www.lawteacher.net/cases/contract-law/misrepresentati...

Zuzka Benesova Oct 11, 2016:

Pozor: nejde o podnět ke sporu, ale o podnět k uzavření smlouvy. V common law systémech je to podstatné při řešení sporů, protože jde o jeden ze znaků tzv. "misrepresentation" - cca uvedení v omyl. Viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Misrepresentation